Tak takovej pocit, přesně mám.... Moje děti maj bohužel genetickou vadu... na kterou se přišlo až po narození dcery. Je to naštěstí život neohrožující ale strašně náročný. Konkrétně lomivost kostí.... Člověk si nedovede představit jak obrovskej strach mám když upadnou. Jsem uplně posedlá, jen je slyším brečet okamžitě se mi rozbuší srdce a převládne panika co se stalo. Je to pro mě strašně vysilující a náročný :( Jak řikáš, ráno se probouzim myslim na to, večer usínám a zase :(