jsem neverici. Kdyz se verici modli pred nevericima, povazuju to za predvadeni a saskarnu, zpravidla ten verici chce dat najevo nevericim NECO (svoji viru, pouceni o vire, priblizit boha apod). Jsem presvedcena, ze vira je osobni zalezitost a patri do soukromi, jedine tam muze byt pravdiva ne divadlo pro nekoho. A vychovne modlitby, to je vyslovene hruza. I pred tim jidlem lze pronest v duchu modlitbu (tedy splnit podminku modlitby a zaroven z toho nedelat saskarnu).

bohuzel vetsina vericich maji spasitelske tendence, chteji aby neverici prozreli, neco pochopili, byli spaseni bo co ja vim jeste. Asi proto je mi takova vira celkem odporna . Potkat svepravneho vericiho, to je rovno zazraku.