No jo no. Moc pekny clanek. Prectu si i knizku, ale nemyslim, ze mi to v necem pomuze. Kazdy mame jinak hluboky cit. Ja delam sve veci a take respektuji, ze sve veci dela nekdo jiny. Moje laska je bezpodminecna a i za ni me nekdo nekdy miloval. Nemiluji cloveka proto, ze se ke mne hezky chova, ani ze kdyz se ke mne hezky bude chovat, budu ho milovat.. Mam proste cloveka rada a proc, to se neda rici. Tak jako se neda rici, proc se miluje nenarozene dite.(jak ktera tedy) Snazila jsem se ho zapojit do rodiny. Nekdy se podarilo, ale ne nadlouho. Vzdy si jel sam na sebe, na nikoho nespoleha a tak to take zustane. Ma svou hlavu. Asi jsem si jen vybrala nekoho, kdo pri svem zalozeni na rodinu nema a je si toho vedom. Podle me hleda, kde mu to vyjde. A ja jsem zvedava, jestli nekde ano.