Naprosto souhlasím z holkama.. je to čas hledání sama sebe a hranice kam až můžu "kdy maminka povolí" (a je úplně fuk jestli si to vynucuje pláčem-většinou holčičky-ukřivděný řev, a nebo vztekem- kluci-máme takového doma, když není po jeho mydlí hlavou do zdi)....
Mám doma pětiletou slečnu, která to ještě občas zkusí (ukřivděným pláčem nikdo mě nechápe a já jsem nešťastná) a i v těch pěti letech má "mámu-tátu" období (ale střídá to i několikrát za den.. vysmrkat může jen máma, utřít zadek táta, číst bude máma.. někdy z toho pěním a někdy (zcela nelogicky) je mi to strašně líto že "tohle jen táta"... ale druhej den to zas můžu jen já...
Vydrž pionýre