Přidat odpověď
Já bych souhlasila s nástřihem jedině v situaci, kdy je nezbytně nutný - tj. kleš´tový porod, apod. Preventivně v žádném případě.
Při porodu mi nástřih vnucovali, ale razantně jsem odmítla - a porodila jsem bez jakéhokoliv poranění. Před porodem jsme asi tři nebo čtyři týdny masírovali hráz a při porodu jsem si zvolila v druhé době porodní polohu, jaká mi vyhovovala. Moje kamarádka byla při prvním porodu nastřižena a stejně se roztrhla až ke konečníku. Při druhém porodu neměla VŮBEC žádné poranění, nástřih se ani nestihl. Někde jsem četla, že dokonce mnohem větší šanci k natržení třetího stupně mají ženy, které se nechají nastřihnout než ty které se nenechají nastřihnout.
Jinak k nástřihu hráze a pověrám, které se k němu vážou, vyšel pěkný článek na az rodině:
Lékaři tvrdí, že mají pro provádění epiziotomie tři důvody. Za prvé tak prý preventivně předcházejí vzniku těžkých trhlin perinea, jež se mohou rozšířit až do konečníku. Vznik takovýchto trhlin souvisí s řadou faktorů, jako jsou například nízká parita (tj. malý počet předchozích porodů dané ženy), porod koncem pánevním, abnormální tuhost tkání, umělé urychlování druhé doby porodní, klešťový porod a nezkušenost či nedostatek dovednosti lékaře nebo porodní asistentky. Vztah mezi epiziotomií a natržením byl však analyzován několika studiemi, z nichž vyplynulo, že u porodů bez epiziotomie se natržení třetího stupně vyskytovala méně často. Nebyl zjevně prokázán žádný užitek, který by vyplýval z rutinního nástřihu. Naopak počet nežádoucích účinků, jako je poporodní bolest a diskomfort, po epiziotomii vzrůstal. Všechny studie se shodují v tom, že epiziotomie nechrání před vážným natržením hráze.
Druhým udávaným důvodem ve prospěch epiziotomie je její údajné preventivní působení proti dlouhodobému poškození dna pánevního (svalstva a vaziva, které drží reprodukční orgány na místě), proti výhřezu vnitřních pohlavních orgánů nebo proti stresové inkontinenci (neudržení moče). O kladném vlivu epiziotomie na poškození dna pánevního však opět nemáme žádný vědecký důkaz. Navíc pokles velikosti rodiny během 20. století zřejmě vyústil ve snížení četnosti této komplikace. Stresovou inkontinencí trpí po porodu 5-l0 % žen, avšak neexistuje žádný solidní důkaz o tom, že by liberálnější užívání epiziotomie chránilo ženy před tímto nepříjemným symptomem.
Jako třetí předpokládaný klad epiziotomie se udává, že by měla chránit novorozeně od nepříznivých následků příliš dlouhé druhé doby porodní, včetně nedostatku kyslíku a traumatických poranění hlavy, které by údajně mohly vést až k vážnému poškození dítěte. O důležitosti délky porodních dob se sice stále diskutuje, ale přesto vzrůstají pochybnosti ohledně zdravotní politiky, která dává přednost urychlování porodu. Neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že je správné zavést jakýkoli časový limit omezující délku porodu, pokud druhá doba porodní postupuje a stav matky i dítěte je uspokojivý.
Předchozí