když mi čtyřleté dítě řekne že je gydžik,tak moje fantazie nedosáhne tak daleko aby mi došlo,že gydžik je tygřík.I když vím že za to já osobně nemohu,cítím se jak největší debil před tím dítětem,před jeho matkou ale i před sebou,že mu nerozumím.Matka dítěte se třeba taky urazí,co si to ostatní dovolují jejímu dítěti nerozumět,ale přitom ona sama na tom má podíl.