No,jestli tříleté dítě umí říkat mama baba tata,tak to se mi zdá hodně málo.Takovou zásobu zvládnou děti většinou na roce a něco málo,tři slova za tři roky....hm,nevím.Já bych to řešila hned.Ono je možné že se dceři mluvit nechce,ale též by to mohla být i nějaká porucha ve vývoji.Těžko takto říci.Vyšetřením každopádně nic neztratíš.Za sebe můžu říci,že mě docela deptá,když třeba pětileté dítě mluví tak,že mu rozumím každé dvacáté slovo jen proto,že rodič není schopen dítě aspoň trochu učit výslovnost-to je příšerné když tak velké dítě něco vykládá a já se musím ptát desetkrát dokola jak blbeček"cožéé,cožéé,co jsi říkal"?a stejně mu nerozumím,protože tak matlá že vůbec nevím co sděluje.Některé děti mohou být opravdu hodně opožděné ve vývoji,ale nyní mám na mysli hlavně děti které třeba začaly mluvit brzy,ale úplně blbě a nikdo jim neukázal že tak to není správně.Ono když dítě bude salám nazývat odmala "fafi" a rodiče mu ho se slovy "na,tady máš fafi" budou podávat,no tak dítě si fixuje že to má takový název a vyslovuje to správně a když na mě pak takové předškolní dítě spustí fafi,budu si pomyslně klepat na čelo.Tím nechci zakladatelko říci že to je tvůj případ,ale že někteří rodiče jsou strašně pohodlní řešit že jejich děti v pěti letech žvatlají jak mimina,a odvolávají se na to že až jim bude třicet,budou vyslovovat správně.Když pětileté dítě neumí R,Ř,tak to se nedivím,ale když mi řekne že "kofitva neme bunte duga" tak mě chytá tik