Také zírám..autorku stálo velké úsilí udělat rozhodnutí a jít na interupci , moc nelehké rozhodnutí, měla k tomu své důvody a určitě ji nepomůže keci typu..kdyby to udělala tvoje matka atd....Podle mne je to jednoznačně rozodně jenom na té ženě, samozřejmě že do něj má co mluvit i otec dítěte..ale nikoho jiného!! Není úmění dítě porodit, ale postarat se a vychovat, podle je mne lepší jít dle svého rozhodnutí na interupci, než dítě nevychovat a dát do děcáku..není nic horšího než nechtěné a nemilované dítě a že jich je. Dítě se musé vychovat připravit do života atd a to nezvládně každý a když se na to necítí je to jen a jeho věc. Takže při pích typz, zda je to vražda dítěte nebo zárodku atd..proboh proč ty ženy které se rozhodují o svém budoucím životě tak traumatizujete.? Já se přiznávám, že bych třeba neměla na výchovu postiženého dítěte a kdybych při aminocentéze zjistila, že má nějýkou vývojov. vadu, tak bych na přerušení šla...je to lepší než dítě porodit a dát do ústavu. Žena mě připadá při některých diskuzích jen jako nějaké nosnice dítěte o kterém by vlastně nemohla rozhodovat je donosi a prodit ale tím to přeci nekončí..