Upřímně? Závidím. Moc moc moc. Řecko je má životní láska. Miluju tu zemi, ty ostrovy, mentalitu... Miluju tu svobodu tam, vítr ve vlasech, moře... jídlo.. když se tam každý rok vracím, mám na kahánku dojetím. Když odjíždím, lesknou se mi oči a je mi smutno, že zase rok tu krásu neuvidím, že rok budu denodenně o něco přicházet..
Nechala jsem tam srdce. Je to nádherná zem s nádhernými lidmi.
Řečtiny bych se trochu bála, přeci jen, mají i jiné písmo, nebude to nejlehčí. Ale zpočátku se uchytíš i s angličtinou, většina jich tam má alespoň základy.
Přeji spoustu štěstí, ať jste spokojení. Přátele tam najdete brzy, o to strach nemám. Já už to navrhovala doma několikrát, ať se sbalíme a začneme život tam, ale neprošlo to. Partner nerad změny. Škoda. Klidně bych dělala servírku, po volnech se procházela úzkýma uličkama, po nocích poslouchala šum moře, po ránu se koupala ve vlnách, po obědě držela s řeky siestu.. Ach jo, už zas natahuju..

Doporučím ti stránky http://www.recko.name/ , najdeš tam spoustu odpovědí na tvé otázky. A taky lidičky, co v Řecku třeba žijí, průvodcují, a tak..