Já bych to ale dovedla do ještě větší absudrdity....té mojí kamarádce bylo řečeno, že když chce být v advokacii, tak prostě nemá mít děti. Kde to potom jsme? Pokud půjdeme dělat kariéru, a nebudeme mít děti, tak kdo je potom bude mít? Každá vysokoškolačka bude makat (protože když studuji práva pět let a další 3 roky otročím jako koncipient, opravdu těch osm let jen tak zahodím?) a děti bude rodit skupina se základním vzděláním? Elita národa nikde (to nemyslím posměšně, jenom si myslím, že tenhle národ po půl století komunizace opravdu žádné skutečné elity nemá). Když jsem před X lety šla do advokacie, starší a zkušený kamarád mi radil, že to není práce pro ženu, že se na to mám vykašlat, pořídit si dítě a jít pracovat někm na úřad, protože to je pro ženu "vhodnější". No, a pár let uběholo a já zjišťuji, že tedy měla jeho rada pravděpodobně pravdivé kořeny, a že to není o tom, kolik práci chci dát, ale o tom, že trestího advokáta nepotřebují hloubaví lidé smýšlející genderově pozitivně.