Chtěla jsem se vás zeptat, zda nemáte některá podobnou zkušenost, či dokonce radu, jak z toho ven. Je to asi 14 dní, co se můj 3,5 letý syn, začal bát. Jak se to projevuje?
Chci hodit mince do parkovacího automatu, stojícího 2m od auta. Syn pláče, že chce jít se mnou.
Dávám ho do sedačky, on brečí. Vysvětluju, že jen auto obejdu a budu řídit. Ne, chce vlézt mými dveřmi. Brečí.
Odcházím na toaletu. Nechce být sám, musí jít se mnou. Odmítám a zavírám dveře. Brečí.
U branky zvoní pošťačka, venku -13 stupňů. Syn chce jít též se mnou. Na branku vidí i přes zasklené domovní dveře. Ne, nedá si to vysvětlit. Brečí.
Na večerníček se též odmítá dívat sám. Dřív tento problém neměl.
Je to změna ze dne na den, žádné vysvětlování nepomáhá.
Co s tím?