Víš, právě proto, že každý jsme jiný, a právě proto že já patřím mezi ty co neumí a nechtějí o svých problémech mluvit veřejně, právě proto se snáz vcítím do role lidí kolem tebe a možná narozdíl od tebe si dovedu představit jak se cítí trapně a NEVÍ jak by se měli zachovat.
Projela jsem i tvoje staré témata a stěžuješ si, jak tě rodina nepodporuje ve tvém vzpomínání. Pro ně to může být znovu bolestné. Víš, oni to mohou cítit tak jako když znovu vrazíš nůž do téměř zahojené rány. Napadlo tě to někdy?