Mili, každý člověk se s tím vyrovnává po svém. A muži vetšinou moc emoce neventilují. A ty máš chlapů plný dům.
Můj muž přišel o tátu v sedmi letech. Veškeré informace o jeho nemoci, smrti a následeném jsem se dozvěděla od tchyně a hlavně od jeho ségry. Nicméně rotuál na Štědrý den se dodržuje, jdeme na hřbitov a za každého zaálíme svíčku. Já pak dědovi vyprávím, co dělá a jak se má jeho syn a taky snacha s vnukem, které nikdy neviděl. T
chyni i manželovi to hodně pomáhá a odchází vždycky s úsměvem. Ještě dodám, že tatínek jim zemřel 29.12. na infartk v noci ve své posteli, záchranka dojela za hodinu a půl. Zůstali po něm 3 malé děti, tchyně už zůstala sama. Takže je to stále takové živé, ikdyž je to spousta let.
Já bych asi nějaký rituál navrhla a poprosila je, aby alsepoň na Štedrý den se zapojili a pomohli ti tak se s tím vypořádat.
Hodně sil a hezké Vánoce.