Přidat odpověď
Milence občas píšu nebo s ní mluvím a ten dopis jednou dvakrát za rok by určitě nevadil, já myslím, že to fakt není špatný nápad a myslím i vůči klukům, vím minimálně že Míša a Vašík o Milence sem tam mluvit o chtějí, ale neví jak. Jednou jsme byli já s Michalem na hřbitově a Michal, můj 194 cm vysoký Michálek se rozplakal a já viděla, že by k tomu chtěl něco moc říct a jen neví honem co. A ten písemný projev je v určitém smyslu jednodušší, pokud má člověk na to čas, tak snáz formuluje svoje myšlenky. Vašík občas o Milence promluví sám, jen taky neví, jak se přesně vyjádřit. Možná i manžel postupně, ono to odmítání mluvit bylo nejhorší ze začátku, zřejmě ta bolest byla moc veliká a taky vím dobře, že se manžel ze začátku hodně bál, že naše rodina přestane fungovat, tak se to snažil potlačovat. Mě tím moc nepomáhal, ale chápu, proč to dělal.
Předchozí