a já mám krásnou tradici. Každý rok se sejdeme s devíti kamarádkami v té největší kuchyni- většinou u nás. Děti dostanou na starost chlapi a ti také řídí. My celý den pečem a přitom proberem úplně všechno. Je to dokonalý. Taky se přitom často trochu namažem a postupně jsme čím dál tím upřímnější..... dohromady napečem osmnáct druhů cukroví a rozdělíme si ho rovným dílem. Ale od každého pak máme jenom trochu, tak deset kousků max. někdy i míň. Je to přesně o tom jak mají vánoce vypadat- příležitos se sejít s těmi koho zbožňuju.

Jinak mě samotnou ani nehne péct. vytáhnu koupený těsto na vykrajování a s dcerou si s tím pohrajem. Jestli něco skutečně skončí na pekáči to fakt netuším, spíš ne hádám. Na stěně ale skončí určitě.