Tak a ted tady pisu ja, TA SESTRA.
Jsem tyden z nemocnice doma a je mi opravdu mnohem lepe, jen ta unava pretrvava, musim pres poledne s malym spat, jinak bych nemohla fungovat. Ale dychani a bolest na hrudi je mnooooohem lepsi.
To co tu psala moje milovana starsi ochranitelska sestricka me rozbrecelo, jsi zlata...
Jo a na ARO jsem nelezela, jen normalni pokoj a dovolili mi i chodit na zachod, ze moje emobolky nejsou tak velke, asi informacni sum a sestrik se tolik bal.
Ted jsem na Warfarinu, kazdy tyden quick, zitra sono zil nohou, pristi patek CT v IKEMu, no mam nabity program, samy akce, chaaaaaaa, ale ja to zvladnu, mam prece doma svoje kluky a milovanou rodinu...
papa a dik vsem