jo máš pravdu, jenže u mě je to tak, že jsem dala přednost lásce a nešla jsem na VŠ hned po škole, když jsem se tam dostala. Místo toho jsem začala vydělávat, mám manžela dítě, dům,ale cítím prázdný prostor uvnitř ... Prostě je tam ta mezera,která měla být zaplněná již před 10 lety. Je to můj dluh vůči sobě samé.
Chtěla jsem být dětský psycholog nebo logoped, jenže když jsem se já hlásila na VŠ v tomto oboru, hlásilo se 2500 lidí a brali 30. Dnes už je to míň,ale zase už nejsem student tudíž nemám tolik času studovat takto náročný obor. Proto se snažím najít variantu. A k práci kterou bych chtěla dělat to vysokoškolské vzdělání prostě potřebuji.