Nevim, jestli mohu mluvit za Katolickou Cirkev, napisu jak to chapu - telo nerovna se dusi a naopak.Neni mezi nimi tedy rovnitko a nejsou vzajemnym ekvivalentem.
Jedno bez druheho , ale nejsou cely clovek pred Bohem.Nebyli jsme stvoreni jako cistě duchovni bytosti/ Andele/, ale jako clovek-s telem i dusi.Takto budeme zit ve vecnosti /podobne jako podle Pisma uz ted Eli, nebo Matka Bozi/.
Potom, co bude nase telo promeneno - na podobne, jako meli prvni lide /Adam - muz, Eva- muzica podle prekladu z hebrejstiny/ ,nez se dopustili hrichu,a oslaveno pro Boha, ztratime i lidske fysiologicke potreby, jak je zname v tomto tele smrtelnem./ nebudeme jist proto, ze mame hlad..., nebudeme chodit odeni protoze nam je zima, nebo se stydime../
Nevim, jak vypada oslavene telo, jak rikam , Krista jsem na vlastni oci zatim nevidela, ani Jeho Matku..Je jiste, ze je z masa a kosti..
Proto mame "povinnost" vuci Bohu, se o darovane telo starat v ramci svych moznosti - tedy hlasky typu - telo ma jit do hrobu zhuntovany , urazeji stvoreni i Jeho Stvoritele..
A neni opodstatneni / Jehoviste/, odmitat treba lekarskou peci, transfuze a podobne..Takto se o sve zdravi nestarame, jak je od nas ocekavano.
Neoddelitelnost tela a duse jako celeho cloveka pred Bohem na vecnosti, bych prirovnala neodelitelnosti muze a zeny v manzelstvi tady na Zemi..Muz bez zeny v manzelstvi neni pred Bohem celym clovekem / tak jako byli treba pouze spolu Adam a Eva/..A protoze manzelstvi je svatost - jako ostatni je cestou spasy pro cloveka, kterou Kristus nabizi..Pokud tedy prijmu povolani v manzelskem zivote, mam byt spasena take skrze sveho muze a naopak, nemam muze jen proto, abych ho vedle sebe mela..Je prenesene pro me cestou spasy, skrze Krista..