Nedá mi to, abych nereagovala. Učím na zušce a mám to nejlepší hudební vzdělání a rozhodně se necítím zneuznaná :o) Práce ve škole mě moc baví. Jako dítě mě taky mnohdy nebavilo cvičit, asi tak do 7 let občas nějaké slzy u cvičení byly - pak už ne. Hrála jsem samou klasiku - tenkrát opravdu nehrozilo nějaké vybočení.
Dnes je to opravdu jiné. Osnovy samozřejmě existují, ale málokdo je splní - v tom případě bych musela vyhodit tak 80%žáků. S nástrojem Snažím se jim vyjít vstříct jak jen to jde. Ti, co chtějí hrát písničky, tak je hrají a k tomu krátké etudy, nebo prstová cvičení - bez toho to opravdu nejde. Je mylná představa, že někdo bude jen improvizovat a hrát si, co ho napadne.Na to vám musí dobře fungovat uši, hlava a v neposlední řadě vycvičené uši... Osobně mám velkou radost, když dítě přijde a něco bez not zahraje, ale pro většinu je skoro jednodušší hrát z not :o( Nicméně je k tomu co nejčastěji vybízím. Ti, co jsou šikovnější - tak na ty mám daleko větší nároky - zkrátka je to individuální. Každé dítko ale je schopné zahrát nějakou písničku na vystoupení. Vím, že se cvičením bojují - někdy je to baví, jindy ne, zkušenost mám takovou, že pokud dítě vedu od raného věku, samo se naučí, že je třeba k nástroji přijít co nejčastěji, pokud možno každý den a nejlépe hned ten den, kdy je po vyučování. Vidím, že jsem se zase moc rozepsala - to je totiž věčné téma a stále nad tím přemýšlím, jak dětem a rodičům vysvětlit, že bez domácí přípravy to opravdu nejde a že radost přináší hlavně úspěch z toho, že dělám pokrok. Zárověň chci, aby to děti bavilo, ale také přinášelo ještě něco "navíc" než jen to, že si pak v dospělosti zabrnkají nějakou písničku. V zásadě říkám nenutit, ale vhodně a citlivě dítě ke cvičení nasměrovat. Každý den 20 minut by mělo být u malých dětí minimum.
Doufám, že se mi to alespon z části daří.