Přidat odpověď
Pokud tam chce být, ok. Pokud chceš ty, aby tam byl, ok.
Byla jsem ráda, že tam byl, jen proto, že si myslím, že to je jedna z nejvýznamějších věcí (aspoň pro mě) a zdálo se mi, že by měl být při tom a taky proto, aby pak neříkal jako dřív: "O co jde, zatlačíš a je venku."
Bohužel následky jsou, že z toho měl dlouho trauma, mladší dítě upřímně neměl rád a mám pocit, že k němu našel vztah tak kolem 2 let - od tří ho má snad i rád. Doteď se v noci budí :(
Co se týče uklidnění, prakticky jsem ho tam nevnímala, vnímala jsem jen svoje tělo. Byl tam fajn, když mi zabral epidurál, konečně jsem začala vnímat, do té doby jsem byla spíš v černé tmě, a měla si s kým povídat :) A taky když jsem po porodu omdlela a sestřička by mě opravdu odnést nezvládla. Musela jsem se až smát, když říkal: "Sice 50 kilo, ale dole zašitá, tamhle hadička, tamhle hadička, nebylo tě za co chytnout"
Už bych ho tam nechtěla.
Předchozí