Mě to třeba objasnila starší knížka. Mám např. doma knížku, kterou studovala má mamka, když mě čekala. Stanislav Trča-Budeme mít děťátko (1971, 1979).
je tam napsáno toto:

V osmém měsíci můžete dítě začít učit na nočníček (pokud dítě už umí samo sedět). Snažte se u dítěte vypěstovat tz. "podmíněný reflex", čili: docílit toho, aby po posazení na nočníček nastalo vyprazdňování močového měchýře a konečníku.
K tomu je třeba nejdříve vystihnout, kdy mívá dítě stoličku, v té době je pak posaďte na nočníček. Pokste se to vyjádřit např. samohláskou "é".
Podobně se snažte vypozorovat, kdy se pomočuje. Bývá to většinou po probuzení. V tu dobu vysazujte dítě na nočníček. nedojde-li k vyprázdnění během několika minut, sundejte dítě z nočníku. podmíněný reflex se může vytvořit jen tenkrát, jestliže následuje podmět a určitý děj bezprostředně po sobě a opakují-li se tyto dva děje mnohokrát za stejných podmínek.
Má-li dítě stoličku nabo vymočilo-li se do nočníčku, nezapomeňte je pochválit. U malého dít´ěcka má zasloužená pochval veliký výchovný význam.
(!!!!!!!)Mepodaří-li se vám takto naučit dítě chodit na nočníček, počítejte s tím, že se čistotě naučí teprve ve druhém roce, až už bude samo chápat, co se od něho žádá.(!!!!!!)

Na obě své děti jsem používala klasické látkové pleny a obě začaly chodit na nočníček, až když to pochopily, co se od nich žádá-bez učení reflexu, bylo to pár měsíců po druhém roce, dcera pochopila před druhým rokem akorát potřebu na velkou..
V dnešní době se také do vědomí tzv. bezplenková metoda, kterou lze praktikovat ihned po narození a je založená na stejném principu, který používaly naše babičky a maminky, tzn. na podmíněných reflh.
Kolik z nás je ochotna tuto metodu provádět? A kolik z nás lítá neustále mimo domov a dělá spostu jiných aktivit s dětmi-i třeba bez dětí a nebaví je myslet na to, že dítě se třeba každých 20 minut musí vyčůrat...
Proč neučit tedy podmíněný reflex ihned od narození,protože vzdát se pohodlí a volnosti, které nám plenky-at´ jednoráztoé, či látkové poskytují je opravdu později těžké...

Naopak, když to dítě pochopí samo, jde to snadno, člověk pak nemusí takřka hnout prstem, to jako línému rodiči mi vyhovuje víc. Snažší je pro mě opravdu pleny prát, věšet, skládat, než hlídat, kdy se dítku chce čůrat a kakat.
I když bezplenkáčům tak trochu závidím, že mají chut´ se s tímto zabývat a svým dětem se tímto způsobem věnovat a umožnit jim nenosit plenky vůbec...