No, někdy to tak je, vlastně většinou. Někde ti praxi rádi potvrdí, když "po nich nic nechceš". Pokud vím, tak jako pomocníky vnímají praktikanty třeba v domovech důchodců nebo v domovech pro zdravotně postižené, kde praktikanti tráví čas s klienty a povídají si s nimi, na což pracovníci mnohdy nemají čas (ale to na druhou stranu není tak úplně sociální práce). Ale když má sociální pracovník opravdu hodně práce, tak nemá moc času praktikantovi něco vysvětlovat a může mu dát jenom nenáročnou práci. Já jsem třeba na praxích kolikrát linkovala sešity, zakládala papíry do spisů nebo dokonce skartovala! A teď, když pracuju jako sociální pracovník, tak mám opravdu tolik práce, že bych se praktikantovi nezvládala věnovat tak, aby to pro něj bylo přínosné a něco se naučil. Bohužel.