Mno, holky, kde manžel bere energii na sport a na kamarády nevím, já jsem chtěla začít chodit cvičit, abych se zpevnila, po večerech, ale buď bych tam umřela nebo minimálně usnula, pokud ne, tak by to se mnou seklo cestou domů. Máme megabyt, 7 pokojů, dvě koupelny, takže lítám jako hadr na koštěti, do toho mimi co spí dvakrát denně 30minut + prvňačku, takže vození na kroužky, učení, úkoly.....on chodí na sport v osm večer, vrací se kolem jedenácté....energii na to má dle jeho slov proto, že je to pro něj relax, potřebuje to. To, co je tu psáno o té studentce je zajímavé a k zamyšlení. je to hodně těžké období, už 7 měsíců mi slibuje, že se to zlepší, ale zatím je to jen horší. Je fakt, že jsme finančně dobře zabezpečeni, ale je to daň....tak nějak doufám, že se to zlepší, ale po přečtení vašich příspěvků tak nějak tuším, že ne
Ano, dokonce se mi stává taková fuj věc, že když jsme o víkendu odpoledne spolu, tak mě to znervózňuje, už jsem si zvykla být celé dny sama...
přitom přes týden se mi po něm stýská, on mi přes den dvakrát zavolá, jak se mám, jednou si písneme maila...síla, no.....