No snad. Jsem teď na rozsypání. Pořád jen bulím a bulím. Je to hrůza! Jsem v celku dost přecitlivělý člověk odjakživa a život ke mě opravdu nebyl příliš schovívavý. Po rozvodu mi zemřela maminka, hned na to babička, která mě více méně vychovala. O obě jsem se v těžké nemoci musela starat. Člověk by si řekl, že po těchto zážitcích mě už nic nerozhází, ale naopak. Jsem na tom hůř než kdysi. Ona ta máma chybí, co si budem povídat. Zvlášť teď v tom těhotenství. Manžel se mi jí tak nějak snažil nahradit, měla jsem v něm vždy velkou oporu a teď tohle.