Bublanino
mně se to stává dost často, ale ptají se mě na to spíš jiné maminky, které buď mají právě dvě a více dětí, bezdětné kamarádky nebo dětská doktorka, která v tomhle nezklame při žádné návštěvě. Společné mají to, že po mé odpovědi na mě s prominutím koukají jako puk Myslela jsem si, že v tomhle je společnost víc tolerantní, ale zkušenosti mě bohužel přesvědčily o opaku. V mém okolí je více chápána plánovaná bezdětnost než plánovaný jedináček. A k těm odpovědím - zpočátku jsem byla slušná a říkala něco ve smyslu, že "ještě nevím, uvidíme", teď už cizím lidem bez obalu říkám, že jim do toho nic není.