Je hodně citlivej, když jsme s ním byli na hrobě mojí babičky, pokaždý tam plakal a říkal, že není v hrobečku, že "je radši doma" a to umřela, když jsem s nim byla těhotná, tak jí zná jenom z fotek. Neměli jsme mu to jěště říkat, teď vim, že to byla chyba, jenže já měla takovou radost a chtěla jsem se s ním podělit, spontáně mi hned dal pusinku na břicho. Řekla jsem mu, že miminko bude až za dlouho, tak doufám, že postupně zapomene a nebo že se nám co nejrychlejc povede jiný, nechci mu říkat, že umřelo.