ahooj,nechci tu odpovídat jen já, ale právě si myslím že více jak dva sourozenci jsou dobří právě pro to, že dítě pochopí, že např. při sporech nejde jen o tu osobu s kterou je konflikt, ale jako o řešení sporů vůbec. jednou je v konfliktu s tím a jednou s druhým (či více) čili se neváže tolik na toho jediného sourozence.
jako : jsou spory a mám sourozence a s ním můžu mít spory
a ne že spory = sourozenec, estli mne chápete

nám se vyplatilo aby každé dítko mělo nějaké věci jen svoje, respektive mohlo o nich rozhodovat, a zda je půjčí nebo nepůjčí. myslím že je pro ně důležité mít pocit, že jsou jen jeho a nikdo mu je nebere až samo takto ujištěno je s klidem půjčí
a je myslím jedno jestli je starší nebo mladší

moc se doma na mladšího ani staršího snažím nehrát (jako :nech ho on je ještě malý ....ani naopak: ty jsi starší tak ho to učíš....a pod.) i když je mimčo malé a nic moc mu nedochází, nenechám ho bořit bráchovu stavbu z kostek jen proto, že je menší...brácha si s tím dal moc práce a ani mimino mu to nemá co bořit. straší ví že pokud mu na něčem opravdu záleží má si to dát z jeho dosahu, ale ne u všeho to jde a to pak já musím trochu dohlížet, nebo se počká na jeho spánek a můžeme dělat věci, které za bráškovi přítomnosti nejdou a tak