absolutně chápu a přesně vím, jak se cítíš...prošla jsem si tím samým s tím, že takhle co dělá tvůj brácha, se mnou mluvila moje vlastní máma (už patnáct let má bulimii)a to už od dvanácti let - držela jsem různé diety, abych konečně neslyšela ty hrozny věty, ze jsem tlustá a měla bych shodit nějaký kila a tak dále - několikrat jsem zhubla, několikrat jsem zase nabrala, měla jsem výkyvy váhy třeba během jednoho půl roku 47 - 78kilo....spadla jsem do anorexie a sama se z toho nějakým způsobem vyhrabala....ted mám doma malé miminko a vážím 83kg, je to děs, ale zase to půjde všechno postupně dolů - štve mne to, lae netrápím se, není to to nejdůležitější...