Jsem asi divná, ale já při studiu chodila uklízet přes agenturu různě do firem i domácností- penízky byly potřeba a bylo jich málo, naši se rozvedli a kažád koruna byla dobrá... Už tehdy jsem si říkala, že jsem prostě na téhle straně barikády... Teď mám 2 děti, dům, manžela, co se o nás umí dobře postarat... jsem děsný puntíčkář a nějak tak úplně všechno nestíhám tak jak bych chtěla, ikdyž se snažím a padám díky tomu večer na pusu, manžel by rád, abych si paní na úklid pořídila, ale já na to nějak psychicky nemám, prostě neumím někoho úkolovat, mám v sobě nějaký blok, abych měla nějakou "služku"- navíc vím, že bych před jejím příchodem asi stejně uklízela- aspoň trochu, prostě neumím přeskočit na tu druhou stranu barikády... Manžel mě nechápe... Máte to taky někdo tak?