holky, dík moc za reakce. mně je teda polovinu mín než rodičům :)
nohu mám zničenou po úraze. chodím nechodím, doma bez berlí, venku s. nejhorší je únava. večer jsem mrtvá.
dřív jsem byla zvyklá hodně chodit. chodila jsem na vandry, po horách a tak...vpodstatě to byl takový můj životní smysl. no a taky sport, tenis, volejbal, basket....vpodstatě jakýkoliv sport mě naplnoval. a teď už si ani nedovedu představit, že bych neco takového mohla dělat. vůbec ani trochu si nedovedu představit, že bych mohla běžet.
psychicky to asi nesu hodně špatně... píšu asi, protože jsem to potlačila někam hooodně hluboko. myslím, že jsem se i hodně změnila.
a teĎ se bojím, aby operace dopadla, netěším se, jak to bude... prostě si to neumím představit.
na operaci jsem v Brně u sv. Anny