Přidat odpověď
No, při věku 4 a 1,5 si teprve hrát začínají. Dcera třeba umí synka krásně rozesmát. Ale ona si neuvědomuje svou sílu, takže když ho chce polechtat, málem mu prorve pěstí břicho :-( nemá vůbec cit (ale to už od malinka, když se přišla "pomazlit", přilítla jak střela, někdy mě šlehla do zubů, jindy do oka.... je to hrombác). A tím že ona trochu žárlí tak se chce podobat na mladšího a dělá pitominky jak mimino (šišlá a spol.), brácha se chce zas podobat na velkou ségru, tak se po ní opičí nebo leze tam kam nemá :-( a ona vříská ať toho nechá....
Jindy zas ona mu podává hračky, on jí hladí "malá malá"....
Ale s tím že co si jeden najde druhý nutně potřebuje taky to je přesné - asi je to klasická sourozenecká neshoda. Věci dvojmo u nás moc situaci neřeší, starší je schopná zabrat obě věci s tím že "on je na to ještě malej" apod. Je na něj hrozně pedantská a pořád mu něco přikazuje a zakazuje. Malýmu je to zatím dost buřt, a nebo neartikulovaně hýká a vříská a ona bulí že na ni řve....
Tož tak je to u nás.
Teď je manžel pryč od pátku ráno do neděle večer a už mě taky dochází síly.
Předchozí