Mili,
ještě mě napadla jedna věc. Co ten tvůj divous jí?
Já si totiž živě pamatuju, když bylo synkovi asi 14 měsíců a byl pozvaný ke kamarádovi na narozeniny. Já byla nemocná, tak jsem tam poslala manžela - a náš Tom poprvé v životě dostal "normální" dort (ne piškoty s ovocem jako měl na svých prvních narozeninách). Když mi kluci přijeli domů, nevěřila jsem vlastním očím, myslela jsem, že se Tom zbláznil. Lítal po domě (máme průchozí kuchyně, chodba, pracovna, kuchyně), pořád dokolečka, fakt jak totální magor. Už se ani neudržel na nohách, vrážel do nábytku, do zdí, potácel se, ale když jsme ho zkusili zadržet, tak se s námi rval a vřeštěl. Fakt jsem myslela, že mu přeskočilo.
Pak jsme přišli postupně na to, že velmi špatně snáší výkyvy glykemické křivky. Když má hlad, tak je ukňouraný, nespolupracuje (= odporuje, řve, hádá se), prudí, u ničeho nevydrží - no prostě děs běs. Když ale naopak dostane velký přísun cukrů, tak je pak super hyperaktivní. Nejhorší to má po čokoládě, takže tu se snažíme omezovat. Věkem se to trošku lepší, ale tuhle jsme u kamarádů dostali zmrzlinu a Tom pak půl hodiny lítal pro změnu po jejich baráku - k jejich klukovi do pokojíčku, tam zařval, po chodbě do obýváku, parakotoul u krbu a zase do pokojíčku... koukali na to jak z jara (a to mají sami tři - dneska už teda dospělé - kluky), že tohle teda nezažili a že by nevěřili, jak se normální dítě (Tom jim pomaloval dvorek složitým skákacím panákem s číslama až do čtyřiceti a strávil s tím velkou část večera) může změnit v totální příšerku.
Konzultovala jsem to s dr. (už kdysi dávno) a ta potvrdila, že to je klidně možné, zvlášť u kluků. Že neumí moc hospodařit s energií a že prostě musím hlídat dietu. Je pravda, že Tom miluje těstoviny a obiloviny obecně - což jsou právě ty potraviny, které glykemickou křivku drží vyrovnanou. Zmrzliny teď v létě řeším kornoutkem - když má ke zmrzlině ten kornoutek, tak je to OK. V autě vozím sušenky (něco jako Be-Be), snažím se odfiltrovat lentilky a čokolády, nebo je směnit spíš za sušenku, kus chleba, ovoce atd....
Takže zkus si promítnout, co prcek jí, a jeslti jeho nejšílenější období nemají souvislost s tímto. U nás nejvíc problémů vzniká skutečně těsně před obědem nebo před večeří, na snídani ženeme děti rovnou v pyžamu, protože jinak je z toho malér hned po ránu... K snídani může mít kakao (ale kupuju takové napůl malkao), a taky se hned po snídani jde VEN (nebo do školky, podle toho) - ale po večeři u nás sladké nepřipadá v úvahu (jednou dala babička dětem o víkendu po večeři lentilky a skákaly jí tu do deseti do večera
).