Jano, ja budu mit taky sestadvacet a navic rovnou z castecneho uvazku (ale uz jsem delala i vic).
Muzes chodit na jogu, nebo jinak pravidelne sportovat, cvicit relaxaci atd, ale podle me jedine, co pomaha, je dusledna a dobre promyslena organizace, kterou dodrzis, at uz se te od ni chysta odchylit cokoliv (napr. hodina odchodu z prace, cas venovany na pripravy atd.). Z moji zkusenosti je zasadne dulezite nechavat si velkou a obedovou prestavku pouze pro sebe (pokud nemas dozor), nic neresit, nemluvit s detma, nepracovat.
Udelat si plan prace podle rozvrhu (co se dela ktery den), to nemenit.
Nedelat nedulezite nebo mene dulezite veci (na zacatku skolniho roku selekce).
Kdyz nastane skrumaz, smirit se s tim, ze vsechno nestihnes, protoze pres cas pro sebe a pro rodinu vlak nejede. Nedelat praci za druhe, davat si bacha na kujony, co takhle umeji ukolovat.
Nedulezite veci si maximalne usnadnit, energii venovat jen tomu, kvuli cemu tam jsi, coz je vychova a vzdelavani. Mne dela tridnici uz pet let zastupkyne, protoze pochopila, ze ja na tom cas travit nebudu a ji to bavi. Na oplatku ji davam ruzny svoje pripravy a materialy. Barter.
A nezehlim, maniakalne nesuruju.