Dášo, máš pravdu s tím strachem. Taky jsem řešila, jestli se Makinova matka nezbrchá a nebude ho třeba chtít někdy zpět a hlodala ve mě zvědavost jak vypadá ona a jeho sourozenci a spousta dalších věcí, dva roky mi trvalo než jsem sebrala odvahu, nakopla auto a jeli jsme k nim domů se podívat. Ve finále jsme se viděli, chtěla adresu, že Makinovi určitě napíše a zřejmě máme moc pomalou poštu, je to rok a dopis nikde. A rodiče Toma a Kamči asi ani vůbec nevědí, že děti nejsou v DD, protože jsou neznámého pobytu a všechna rozhodnutí jim právně byla doručena vyhláškou a fyzicky leží stále u soudu v zalepených obálkách nevyzvednuty. Takže i kdybychom jim chtěli cokoliv povědět o jejich dětech, tak stejně nemáme šanci. Myslím, že i přes narůstající počet PP s účastí rodičů, těch kontaktních je stále minimum a i osvojitelé sourozenců nemusí mít obavy z prozrazení apod.