Před 16 lety zemřela moje nejlepší kamarádka na krvácení do mozku. Bylo jí tenkrát nedožitých 16 let. Potkala jsem asi před 3 lety její maminku, a bylo vidět, jak strašně moc jí to pořád bolí. Možná o to víc, že viděla mně. Úplně jsem se cítila provinile, že já si klidně žiju Myslím, že člověk asi bude pořád přemýšlet co by kdyby. Jak by vypadala, co by dělala...musí to být šílené. Takže nevím, co napsat, nikdy už to nebude jako dřív a nevím, jestli slova útěchy nějak pomůžou. Spíš jsi to asi potřebovala ze sebe dostat....myslíme na vás