Andie,
já vím, že i v početné rodině to může dopadnout všelijak.

Ale u jedináčka jiná šance prostě není - a musím říct, že bych ráda, aby mí rodiče měli důstojné stáří, i když bydlí daleko a nebudu se u nich vyskytovat často - navíc jsou rozvedeni, ale přece se na jednoho nevykašlu, ne?

Ad 2., myslím, že nemáš pravdu - vidím to na svých 2 dětech: my jedináčci nikdy v dětství nezažili, že rodiče se nemohou rozkrájet, ani když je nám ouvej. Prostě člověk je navyklý, že má neustále soustředěnou pozornost.
A ano, mrzí mě, že nemám sourozence. Nedali mi všechnou, lžou si do kapsy.