Magráto, děkuju moc za milý slůvka. Dneska byla babička dobrá, byla u nás na obědě, švagr pro ni jezdí autem a babi se vozí jak královna těch 200 m . Ona má ještě syna, ale ten se s babičkou nepohodl a řekl jí, aby zapomněla, že někdy měla syna a přitom bydlí hned vedle ní (je to barák přilepený k jejímu) a už přes rok ji ani nepozdravil. Moje maminka říkala, žë tohle mu nikdy neodpustí, když ví, jak je na tom babička, že je to jeho máma, že na ulici ho taky nenašla a on se k ní takhle zachoval. Babičku samotnou to taky moc trápí a pořád nám říká, že nebýt nás (jako naší celé rodiny z maminky strany), že by už tady dávno nebyla, že oni by jí ani vodu nepodali. Snacha s ní už nemluví přes 20 let a my jsme se nikdy nedozvěděli, proč vlastně. Ale mamka říkala, že teta vždycky žárlila na nás (my jsme 2 holky se ségrou a od mala jsme bývaly u babičky a babička na nás hodně trpěla) a její kluci ne, tíhli k jejich hořejší babičce a k naší moc nechodili. Teta pořád prý pozorovala, když babička dřív soboty-neděle pekla, kolik komu dává, jestli náhodou oni nejsou ošizení a za okny věčně šmírovala, co si od babičky odnášíme. A představte si, že teta má v jejich baráku krám s potravinami a když tam byla babička na nákupu, tak se tety ptala, kolik stojí to a to a teta jí odpověděla, že má nosit brýle. Tak k tomu už není co dodat.