Ananto tohle je dost osobní dotaz,tak se nesmíš divit,že některé reagují dost ostře,pokud ty osobně máš s tím "problém",tak se máš zeptat trochu konkrétněji,né všeobecně a pak nechtít slyšet jiný názor.jestli to tak nebylo,omlouvám se,ale mě jelikož já ten"problém" mám,to tak přišlo.ono ale fakt dokud nestojíš před tímto rozhodování-nemůžeš říct co bys dělala.ano můžeš mít názor,co asi by bylo,ale nikdy,co by se opravdu dělo.
a aby bylo pochopeno,tak osobně-vždy jsem byla proti potratům,nikdy bych na něj nešla,ale když jsem se dostala na vozík,navíc nám zjistili to procento možného postižení,už se na to dívám jinak,ale i tak prostě nemůžu nezkusit počít zdravé dítě.ono je to opravdu hodně o spočítání si +- a i když v tomhle stavu si prostě nemůžu dovolit postižené dítě,takže pokud se zadaří,budu trnout né jen do plodovky,ale i dál,jestli to náhodou nebude postižený a pokud plodovka prokáže že ano,to raděj nechci ani na to myslet.já bych si ho nechala i tak,ale vím,že bych to nezvládla a chlop by ho nechtěl vůbec,ale jak mi řekl dr.,kde je napsané,že to postižení bude velké,třeba bude mít jen na pomocnou školu,ale taky může být totál mentálně postižený.a pak se rozhoduj.možná jsem sobec,ale pro mě je prostě dítě vše a nechci se smířit,že nebude a to přesto,že už mám 13ti letou naprosto zdravou dceru-s jiným partnerem.snad i proto jsem optimista a věřím,že prostě mám na zdravé mimi,o)