Bojuju s lupénkou od pěti let, občas více či méně úspěšně. Léty jsem nabyla zkušenost, že kožní lékaři - a nejen ti, léčí důsledek potíží a nezabývají se příčinou. Tudíž různé mastičky, ozařování, pobyt u moře atd. sice akutní problém zmírní, ale nevyřeší, bude se pořád vracet. Nejhorší jsou kortikoidní mastě, tím jsem jako dítě taky prošla, byla jsem i tři týdny v nemocnici. Vždy se nemoc vrátila ještě v horší formě.
Hlavní problém lupénky je v psychice a pak taky ve špatném metabolismu. Zkouším homeopatii a reiky, jíst zdravě, snažím se nevnímat lupénku jako nemoc, je to běh na dlouhou trať a jsem zatím na začátku, zlepšuje se to pomalu, jak už to u kožních potíží bývá, ale funguje to.