Ajoriko, mám bratra, kterému je 34 let. Ve svých 17 letech měl těžký úraz hlavy, od té doby vede celkem osamělý život. Každý den je s matkou, touží po nějaké dívce, ovšem dívky netouží po něm. Má určité mentální omezení, které mu umožňuje žít relativně samostatně, nicméně ne plnohodnotně. Je tu spousta těch, které teoretizují a netuší, jak se žije těm druhým, o kterých je řeč.
Věc není o tom, zda potrat ano či ne. Osobně nejsem příznivkyní potratů, ale respektuji rozhodnutí druhých.