Milé odpůrkyně
do jedné tu zdůrazňujete svou osobní zkušenost s tím, že sice vznikly pochybnosti, ale vy PŘESTO máte své ZDRAVÉ děti. Situace nesrovnatelná, protože mezi malou mírou pochybností a JISTOTOU postižení je diametrální rozdíl.
Všechny do jedné tu úlevně vzdycháte, že máte své zdravé děti. Hezké a jsem ráda, přeji vám, že jste nikdy neprocházely hrůzou, kterou matka od okamžiku zjištění a poznání JISTOTY prochází.
Obdivuju vaši osobní statečnost, se stejnou jistotou tu totiž můžete prohlašovat, že byste se vrhly do hořícího domu za účelem záchrany cizího dítěte, můžete tu tvrdit, že vaše morální jistota je taková, že byste dokázaly vpodstatě cokoliv. Můžete to hlásat do okamžiku, než takové situaci hledíte do očí. Pak možná budete moci tak za 30 let po porodu s jistotou říct, ano, byla jsem silná, obětovala jsem se a nelituju toho, jsem šťasná já, je šťastný otec dítěte, jsou šťastní sourozenci postiženého dítěte a samo toto dítě je šťastné, protože dokázalo naplnit svůj život.
Do té doby se pohybujete v rovině bezcenných filosofických úvah.
Takže ano, jak už tu někdo napsal - až objevím veřejné fórum, zabývající se pomocí takovým matkám ještě před porodem....pak vám možná ten pevný postoj uvěřím. Do té doby..........