Jasně, proti tomu není co říct. Máme ve školce kamaráda s rozštěpem rtu. Je to skvělý, moc hezký a šikovný kluk.
Jen si myslím, že mě jako případné matce postiženého dítka nemá nikdo právo říkat jak se mám nebo nemám rozhodnout. Nejspíš bych byla vděčná za názor ostatních, ale rozhodla bych se sama. A ostatní by moje rozhodnutí měli respektovat. Protože postižené dítě bych nakonec vychovávala já a ne oni.