Přidat odpověď
Hroudo, co tím sleduješ?
Myslíš, že by bylo správné sepsat diagnozy, kdy se smí rozhodnout matka /rodiče/ pro UPT a kdy rozhodně ne a mají si dítě nechat i přes svoje přesvědčení? Teď nepíšu o konkrétním případě, o kterém jsi tu psala.
Já sama jsem proti UPT z kdejakého důvodu /vady řešitelné, slučitelné se životem/, ale na druhou stranu si neumím představit, že bych byla přesvědčená, že takové dítě nechci přivést na svět a někdo by mně nutil nechat si ho. Je tu možnost dát ho do ústavu, ale tam bude mít asi horší péči, než u rodiny...
Píšu to proto, že já zažila opak, byla jsem nucena do UPT a prostě si umím představit, jaké to je i z opačné strany.
Také v okruhu lidí kolem rozštěpáčků je skupina, která chce docílit toho, aby nebyla dg orofaciálního rozštěpu indikací k UPT a byla nezákonná. Ačkoli jsem si svoje dítě nechala, nejsem zastáncem tohoto postoje.
Myslím si, že tuto situaci, postoj k selekci jako k normálnímu způsobu řešení, nepomůže vyřešit zákaz nebo vyhranění kdy ano a kdy ne, ale výchova k víře v "kult života" a ne "kult smrti".
Jinak se mi líbí, jak jsi vyzdvihla dnešní postoj většiny naší společnosti. Většina hodnotí svůj život z pohledu co nemůže, místo aby se radovali z toho, co mohou...to je velký problém a myslím, že i častý důvod depresí...
Předchozí