Ahoj,

rozhodla jsem se, že se s vámi taky podělím o naši zkušenost s hemangiomem.
Když se Bára narodila (leden 2008), měla na nose malinký skoro nezřetelný flíček. Mysela jsem, že je ještě otlačená z dělohy.



Bohužel, flíček nemizel, naopak ve čtyřech týdnech se začal zvětšovat a červenat. Naše dětská dr. nad tím mávla rukou, že to zmizí... Pídila jsem se po internetu a tady na Rodině jsem našla kontakt na paní doktorku Kocmichovou z Motola. Když jsem se ještěk tomu dočetla, že existuje možnost, že by hemangiomy mohly být i na vnitřních orgánech, zavolala jsem do Motola a objednala se. Pediatra jsem změnila. Bářin hemangiom v tu dobu vypadal takhle:



Paní doktorka Kocmichová se nad Bářiným hemangiomem rozplývala, jak ho má krásný a že je veliká pravděpodobnost, že jí skutečně zmizí sám. Bohužel časovou prognózu nelze určit. Takže k žádnému zákroku nedošlo. Ultrazvuk naštěstí taky dopadl v pořádku, takže na kontroly chodíme po půl roce.

A hemangiom skutečně mizí! V době, kdy byl největší měřil 8,5 mm. Teď, v Bářiným roce, je o 1 mm menší, světlejší a odprostředka bledne. Je otázkou, jak dlouho bude trvat, než zmizí úplně. S manželem jsme se rozhodli, že pokud nezmizí do doby než půjde Barunka do školy, přistoupíme k nějakému kosmetickému zákroku (u nás by nejspíš připadal v úvahu laser), protože, co si budeme povídat, děti umí být někdy zlé, zvlášť v kolektivu...

Bářin hemangiom teď ve skoro 12 měsících vypadá takhle:



Přeju všem dětem s hemangiomy a jejich rodičům, ať se téhle kosmetické mrchy brzy zbaví!