Petra, Terezka 2 roky | •
|
(5.1.2008 19:53:49) Zdravím všechny, které jste přispěly, a děkuji. Na neurologii jsme byly s Terezkou hned po radě paní psycholožky. Naštěstí jsme dopadly dobře, jedná se také o afektivní záchvaty. Musím říct, že už se nám to několik měsíců nestalo (ťuk ťuk :). Teď jí jsou 2,5 roku, snad, doufám, že už to je za námi. Každopádně se nám ulevilo, že už víme oč jde. Nikdy před tím jsem o něčem takovém neslyšela,teď to slýchám od spousty maminek, takže začínám věřit, že to je snad normální :)Každopádně přeju všem mamčám, aby tohle nepoznaly. A těm co to znají, aby to už nikdy nezažily. Petra
|
danca,Luky 21m | •
|
(25.1.2008 12:48:55) Prosím, nefackujte dusící se dítě, vžijte se do jeho hrůzy.Nám to dělal taky, poprvé se rozdýchal, když jsem si ho hodila na rameno a utíkala volat rychlou. Osvědčilo se nám prudké fouknutí do obličeje, nebo do pusy,dnes už se dusí jen výjimečně.Přeju pevné nervy.
|
Jana, dcera (4 a ctvrt roku), syn (2 a ctvrt roku) | •
|
(1.3.2008 23:07:57) Dobrý večer, zkušenost se "ztrácením" dechu mám u obou dětí. Perfektně funguje: zachovat klid, popadnout do náruče, aby věděly že jsou v bezpečí a prudce fouknout do obličeje (pokud se nenadechnou hned, zopakovat). Ještě se mi nestalo, že by se nenadechly. Mamina o mě jako o děcko pečovala stejně, tuto praxi jsem podědila. Tak pevné nervy, děcka musí cítit Vaši jistotu!
|
|
|
|