| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k dotazu Stolice

Jako stromPodle času
 Celkem 2 názorů.
 Jana, syn 9 let 
  • 

Také známe! Re: Stolice 

(13.5.2004 10:16:51)
Přeji hezký den
a ráda se s Vámi podělím o zkušenost s naším tehdy asi 2 a 3/4 letým synkem:
ONEN DEN jsem byla i s ním na úřadě informovat se na otázku NRP a tentýž večer na mě zoufale volal, že "kaká". Do kalhotek ovšem, přestože už více než rok zvládal nočníček s přehledem. Myslela jsem tenkrát, že je to náhoda, ale nebyla! Stávalo se to často a nepředvídatelně, bylo o strach s ním jít dál ven, nechtěla jsem zvykat ho zase na plínky.
Nakonec (po 14 dnech?) jsme s ním zašli na chirurgii do FDN v Brně-Černých polích, kde ho hospitalizovali za účelem vyšetření tlustého střeva kamerou.
DEN před zákrokem dostal teplotu a dali nám ho domů na vyléčení a pak jsme měli zase přijít. No dopadlo to úplně kouzelně, protože po onom návratu domů se už nepokakal ani jednou!
Netušíme vůbec, čím to mohlo být, jen mi vrtá hlavou onen startovací den (vnucuje se mi myšlenka, že řeči ohledně pěstounské péče vnímal a měl strach o svou budoucnost, ale tak malý???!) a ukončení této epizody doslova na poslední chvíli, kdy mu druhý den hrozila celková narkóza (pozn. jeho druhá v životě) a vyšetření kamerkou.
Ale už je to za námi.
Přeji Vám také úspěšné vyřešení synkova problému!
S pozdravem Jana
Odpovědět
 Jarmila 
  • 

Re: Stolice 

(14.5.2004 16:11:51)
Podobné to nebo bylo s dcerou. Jsou jí tři. S chozením na velkou byl problém už od mala, protože zrovna v době, kdy "začala brát rozum" a učili jsme nočník, měla krátkodobě pevnou stolici a nějak si zafixovala, že kakání je nepříjemné a ona to dělat nebude :-). Takže kdykoliv jsem viděla, že se jí chce, jsem ji musela doslova donutit, aby na záchod šla a tam se zuby nehty bránila, až jí to přemohlo. Ovšem nebylo to řešení, protože nebyla samostatná. Sama prostě nikdy nešla. Když jsem ji nechala, prostě se pokakala. Reakce, že si po sobě bude prát špinavé prádlo tedy nezabrala vůbec, protože ráchání ve vodě pro ni byla velká radost a hra :). Spousty času domlouvání a slibů, že už to nebude dělat - nepomáhalo. Nechtěla jsem nasazovat nějaký těžký kalibr (jako křik a výprask), to není v mé nátuře. Takže jsme opakovaně domlouvali a horentně chválili jakýkoliv dílčí úspěch nebo aspoň jeho náznak. Ale stále to v podstatě bylo stejné. Až jsem se jednou opravdu rozčílila, holčička dostala na zadek a pěkně vynadáno. Plakala a naříkala, až mi jí pak bylo líto a říkala si, jestli to nepřeháním. A výsledek? Dcera celkem obstojně zvládá říci si, že potřebuje kakat. Pravda, že to trochu odkládá, ale nakonec (snad při vzpomínce, jak ode mne dostala?) se rozhodne na záchod jít. Moc a moc jí chválím jaká je velká holka. A ona má nakonec radost. Tak to je náš příběh :-). Ale trvalo to ...
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.