Diskuze : Zdraví : LMD a hyperaktivita

Valkýro, v tomto tématu neviním doktory z ničeho, spíš rodiče, že se nedokáží ztotožnit s potomkem, který nevykazuje standardní výkon a chování.

Pochopila jsem to, když můj syn (určitě to ADHD, kdysi se tomu říkalo LMD) odešel ve zkušebce z nóbl místa u ČEZ se slovy "mami, já jsem šťastnej v montérkách"

"Optimalizace" dítěte k nějakému obrazu mi zavání problémy do budoucna. Já jsem možná taky nestandardní, nic moc jsem neudělala, mám fůru limitujících vlastností jako je liknavost, snění a impulsivita. A něco ti řeknu, nechtěla bych být jiná..

Nepletu, syn z ritalinu prechazel na strateru takze vim o crm mluvim. Ale dik za prednasku 😃

Libiku, bude mu 14. Je v osmicce, skola i ucitele super, kolektiv maly, tam fakt neni co zlepsit. Ve volnem case ma dost kvalitniho pohyboveho vybiti, ma dost vlastnich zajmu i odpocinku, stravu zdravou, omega3MK ji uz asi deset let. Presto vnitrni neklid, ktery jde relaxaci ovlivnit na par minut, pak je zas nervozni. Je samostatnej, chytrej, schopnej, ale bezne skolni fungovani ma na nej vliv asi jako na bezneho cloveka vicehodinovy pobyt na pouti, proste chaos bez moznosti se soustredit.

libiku, ty děti jsou nemocné. Duševně. Trpí. Neumí vyjít samy se sebou, Bolí je to. Vidí, že jejich zdraví spolužáci nemají takové potíže, žije se jim snadněji, příjemněji, bezbolestněji.
Rodiče chtějí svoje děti ušetřit zbytečného utrpení.

Není třeba nechat srůstat zlomeninu bez opory tak, že to jednak pekelně bolí, jednak nejspíš nesroste dobře a zůstane trvale postižená.

Není třeba nechat dítě bojovat s vlastní duševní nemocí jeho slabými silami, nevyvinutou nervovou soustavou. Psychiatr mu pomůže, včetně medikace, vyzrát s menším trápením a menšími či žádnými následky.

Nechala jsem svého syna s ADHD bez léčby, jen s chápavým rodinným prostředím, vhodnými školami a zájmovými partami. Užil si asi dost (my kolem také, ale dětem neubližoval, tak se dalo). Je dospělý a diagnózu si nechal stanovit sám. Ani teď prášky nebere, ale už je daleko silnější, než byl v osmi, že... Nevyčítá mi to, je spíš pro prožít vše autenticky, jak se říká "bez chemie", ale měl to těžké. Asi jsem k němu byla zbytečně moc tvrdá, že jsem mu tu lékařskou pomoc neobstarala. Co už

Nevím, co těm jiným, náš má ADHD s projevy impulzivity, které přes veškerá systémová opatření přestalo být pro něj únosné. O návštěvu lékaře si řekl sám, o léky taky. Předtím jsme vyzkoušeli a dlouhodobě dodržovali všechna doporučení, což pomáhalo částečně, ale ne úplně. Bylo to pro něj o to obtížnější, že je velmi chytrý a dobře si uvědomuje, jak ho ADHD omezuje a vyčleňuje a o to hůř, že většina lidí očekává, že to inteligencí zkrotí. Ritalin bere pár týdnů a je nadšený, cítí vnitřní klid, může se soustředit ve škole. Odolávala jsem do jeho téměř 14let, bere tu nejnižší dávku, tj 10mg ráno a pak už nic a funguje mu to. On ale nemá ani neměl výkyvy nálad, je hodně komunikativní, dost se zvládá držet v normě, ale uvnitř je pak jak papiňák, tak proč mu nepodat pomocnou ruku, když je na to vhodný adept.