Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
Z+2 | 109449 |
23.6.2016 18:10:13
Nemá ataky. Zvěšuje se počet ložisek i jejich velikost. Prostě vytrvale mu slábne tělo. Jo horší se fyzicky.
|
Ája Fíková | 26586 |
23.6.2016 18:01:05
Zhoršuje se to co do počtu ložisek, počtu atak?
Horší se hodně i fyzicky? |
Ája Fíková | 26586 |
23.6.2016 17:59:38
Antidepresiva by byla ke zvážení.
Na facebooku je taky skupina RS, https://www.facebook.com/groups/103590843030373/?fref=ts |
Z+2 | 109449 |
23.6.2016 17:57:14
Není. Mám kamarádku co se s RS kou pere dvacet let. Ale u ní je to úplně jiné než u něj. Ona se potácí mezi atakou a nějakou eforií v mezidobí. U něj se to prostě pořád pomalu zhoršuje. A je to těžké. Nějak je RS kolem víc než by mělo.
|
Myšutka* | 94689 |
23.6.2016 17:52:19
Ono je řešit a řešit. Pokuste se ho nasměrovat tak, aby tu budoucnost neviděl jako černou díru, plnou beznaděje a hrůzy.Pokud zaměstná hlavu něčím když už ně pozitivním, tak konstruktivním, nebude tak rychle padat do depresí. Ale úplně se tomu asi nevyhne a jeho nejbližší asi taky budou čas od času zoufalí. Není lehké, dívat se na to, jak se blízký člověk ztrácí před očima...
|
Z+2 | 109449 |
23.6.2016 17:40:46
Vidiš a já mám pocit, že budoucnost řeší až moc.
|
Marta. | 149668 |
23.6.2016 17:08:14
Tak pokud je na tom psychicky špatně, tak by asi nebyla od věci antidepresiva.
Mluví o nich Bělobrádek v tomto článku: http://ona.idnes.cz/roztrousna-skleroza-nemoc-mladych-krasnych-a-stresovanych-lidi-p8h-/zdravi.aspx?c=A120803_103611_zdravi_pet On sám trpí RS od 25 let, je mu 35. Oženil se, má děti. Snažila bych se s kamarádem normálně mluvit, podnikat různé akce podle jeho možností a mluvila bych s ním o lidech, kteří touto nemocí trpí a žijí přitom naplno. Nevím, jestli kamarád ví o lidech, kteří mají stejný úděl. Např. http://zivot-s-rs.cz/ http://www.roska.eu/ |
Myšutka* | 94689 |
23.6.2016 17:06:58
Z+2 je potřeba mu hlavu zaměstnat dlouhodoběji, jedno (nebo i dvě, tři) piva nepomůžou na dýl, než na ten večer. To co budu teď psát bude odbíhat od faktu, že ho opustila přítelkyně, ale bude to zaměřené na dlouhodobé "řešení". A psát budu ze zkušenosti s bratrem, který s touto nemocí žije mnoho let a momentálně (asi tři roky) ovládá tělo pouze od krku nahoru.
Záleží na tom, jak rychle u něj nemoc postupuje, tj. jaké on vidí vyhlídky. Pokud to není rychlé, tak má naději na roky, kdy bude samostatný a soběstačný. Určitě by pro něj bylo dobré, aby si promyslel, co bude v budoucnu potřebovat a co může TEĎ udělat pro to, aby až bude nemocí hodně omezený, měl možnost si to ulehčit. Tj. postupně vybudovat bezbariérové bydlení, vychytat pomůcky, stravování atp. To bude vyžadovat jednak znalosti, jednak cílené udržování fyzičky, jednak finanční prostředky. Pokud jde o výdělek, je potřeba se naučit (pokud tomu ta není) něčemu, co bude moct dělat i když bude mít omezenou hybnost. Pokud ho s kamarády navedete k tomu, aby svoji situaci začal pragmaticky řešit, bude mít spoustu práce a tím přestane řešit přítelkyni a svým způsobem ho to odpoutá od zdravotního stavu. Jinak - s bráchou se po zjištění diagnózy rozvedla žena. Za pár let si našel jinou, která o něj do dneška pečuje (věděla, do čeho jde). Společně mají úspěšnou firmu, kterou brácha pořád ještě řídí. A on sám tvrdí, že ho zachránila práce. |
Simeona+3 | 110315 |
23.6.2016 16:57:28
Bezte si vyrazit. Jedte na vikend nekam na vylet. Nech ho zanadavat si na zivot. Pritelkyni chapu, i kdyz pekne to neni. Sestra v podobne situaci se nerozesla a bylo to dost tezke. Nevim, jak bych se rozhodla ja.
|
Z+2 | 109449 |
23.6.2016 16:52:14
Vyloženě se o něj bojím. Vytáhli jsme ho na EURO proti Chorvatům a asi jsme ho trochu přetížili. No a teď to korunovala přítelkyně. Mám z toho opravdu strašně špatný pocit.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.