Diskuze : Hlavní : Otec u porodu

Daleko pravdepodobnejsi je, ze bude vic pod tlakem a v ohrozeni psychickem i fyzickem spis zena nez muz..Kvuli hypoteticke moznosti, ze se muj muz zmeni behem porodu z ochrance v debila, bych pritomnost u porodu fakt nezavrhovala..Pri porodu je extremne dulezite, aby se zena citila v bezpeci, a chlap k tomu muze velkou merou..

Jj, taky jsem u druhého porodu byla s tlačením spíš opatrná, nevypadám, ale mám sílu. U prvního porodu jsem rodila na porodní stoličce, připojena na monitor, vleklo se to už druhej den s castejma kontrakcema, dostala jsem oxytocin a vidím, že ozvy jdou sakra dolů. A ještě asistentka povídá, pořádně zatlačit... No, divila se, pak dlouho šili ....
U druhého porodu, který běžel vážně rychle, jsem si to řídila sama, v Podolí mě dali na kozu hned po příjezdu a nějak to přestalo, tak mi dula poseptala, že si mám ještě dojit na WC, což byla zaminka pro to se dostat do vzpřímené polohy, dítě dorotovalo a pak už jsem tlačila úplně a Jen podle svého pocitu....

Bouřko, to je dobrý
Jenomže já ani u jednoho porodu neměla žádné kontrakce, naprosto žádné, v momentě, kdy se přesunu z hekárny na sál kontrakce ustaly a pokyny "při příští kontrakci budeme tlačit" jsou fakt na pytel - obě děti jsem tlačila bez kontrakcí - tak jsem přestírala, že je mám a porodila tedy

na hekárně jsem myslela, že vypustím duši, o 10 m dál přes chodbu nic, absolutně nic - kdybych věděla, že si to takhle můžu vypnout, tak bych si už na té hekárně trochu odpočinula a vypnula si to

Tak já žádné puzení neměla, bylo to furt stejný jako posledních x hodin a věděla jsem, že se pořádně neotvíràm, takže jsem to považovala za zbytečné a brala jsem to jako součást rituálu s tím, že je třeba to zkusit, než se přesunem k operativnímu řešení,měla jsem toho po 2 dnech plný kecky a nechtěla to prodlužovat. Že je v blbý poloze mi tajili, i když to PA musela poznat, si myslím. Bylo to jako snažit se jít na záchod, když jeden vůbec nepotřebuje, samotnou mě překvapilo, že jsem opravdu porodila Vlastně i u druhého jsem žádnou velkou potřebu tlačit neměla, furt jsem čekala, kdy to přijde a ono furt nic, tak jsem to zkusila zase naprázdno, protože mě už dost bolely nohy (jsem vertikální rodička, většinu doby stojím) a dřep není na dlouhé dřepění a opět jsem překvapivě porodila

Martasino, asi takhle...Ja jsem rodila s manzelem i bez manzela, s manzelem to bylo o parnik lepsi, nekricela jsem ( a teda vlastne nerodila, podle Odenta) ani u jednoho porodu, nemela jsem na to kapacitu, ne ze bych byla tak disciplinovana, proste jsem se potrebovala soustredit, je to individualni..Nesnesla jsem zadnou hudbu, sestra se mi snazila dvakrat vnutit Enyu, neuspela..Manzel tam byl z jedineho duvodu - aby tvoril ochrannou hraz mezi mnou a personalem a pomahal mi, protoze jsem mela fakt spatnou zkusenost z prvniho porodu, kde pritomnost otce nebyla mozna..Pokud je ten vztah normalni, zdravy, tak ten chlap musi pochopi, ze tam je jako ochrance..Pokud to nechape, a resi napriklad, co tak asi jeho zena u porodu zpackala, tak mi to normalni neprijde...