Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Jo, tohle dělala máma tátovi, i nám dětem. Táta si založil novou rodinu, já jsem z domova od 18, ségra byla od 14 na intru.

Naši hádající se rodiče se rozvedli, a nás to poznamenalo chudobou, moc peněz neměli ani před tím a ještě to rozdělili na 2 rodiny. Ale aspoň byl klid. Když nepočítám lamentace, jak je táta strašnej, a já jsem celej táta.

No, já třeba nechápu, proč se nerozvedli MM rodiče. Tchýně furt ryla do tchána, ons e jí ničím nezavděčil... No, vím, čím ten vztah byl poznamenaný, ale byl to případ, kdy by byl rozvod asi lepší než setrvávání v něm...

V tom je mistr manželka našeho kamaráda - z ničeho nic s ním nemluví, OKÁZALE nemluví třeba týden a on musí uhádnout proč
A když řekne, že neví, urazí se ještě víc, protože "jo tak ty nevíš?! jako fakt nevíš?! no tak to je ještě horší!"
Osobně bych ji dávno zabila... On "jen" zvažuje rozvod (jenže dcerku zbožňuje, neumí si představit, že by s ní nebyl denně)

dusno je strašlivý, to se praktikovalo u babičky, několik týdnů naprosté nekomunikace, jako dítě bych snad skočila z okna, aby toho babička nechala

Půlko, taky v lecčems nesouhlasíme, a je to úplně v klidu, některé naše názory se rozcházejí docela dost, můj je prostě ženský a jeho mužský, tomu se umíme i zasmát. MM má sklony k černobílejšímu vidění, někdy mu závidím, jak je s věcí rychle hotovej. Je o poznání kritičtější, vidí míň polehčujících okolností.
Občas mě překvapí, že jeho názor typu "z jedný vody načisto", se ukáže být správnej. Jindy ho zase já dovedu k poznání, že jednoznačná odpověď špatný/dobrý na danou věc neexistuje.

Ale taky se hádáme, několikaminutovky, kdy se fakt vrčí a cení zuby. Tohle z něj asi vytahuju já, jsem živočišnější a víc dávám najevo emoce.